Jednoho dne jsme spolu se sestrou a jáhenkou mluvili o Matčiných slovech lásky. V tuto chvíli jáhenka přinesla malou svačinku ke sdílení a po chvíli jsme začali říkat slova, která jsme v té době nejvíce cvičili, jako „Ty první, prosím“ a „Jak se máš?“.
Nastal okamžik, kdy mladá sestra řekla jáhně: „Mockrát děkuji, díky vám bylo všechno možné,“ narážela na občerstvení, které i přes málo času připravila. Odpověděla: "Díky Otci a Matce." Pak jsme se začali smát, protože později mladá sestra dodala: „Muselo to pro tebe být těžké,“ s odkazem na to, jak jí na nás i přes spoustu věcí, které měla dělat, záleželo.
Byl to okamžik plný něhy a smíchu, protože málokdy se zastavíme, abychom si všimli nebo byli vděční za malé detaily každého člověka. Mluvit spolu takhle bylo velmi zvláštní, ale zároveň to bylo krásné.
Děkujeme Matce, která tak hluboce zná naše srdce, že nám dala 7 slov, která mohou změnit svět.