Sdílení zkušeností

Můj manžel je poněkud zdrženlivý a má jasné názory, takže i když jsem chodila do kostela, často mě zranilo nebo rozrušilo jediné jeho slovo. Také jsem měla velké obavy, když jsem tě sledovala, jak se snažíš všechno zvládat sám, aniž bys to ukázal rodině, a to i přesto, že kvůli různým problémům procházíš fyzicky i psychicky těžkým obdobím. Pak, když jsme v kostele procvičovali „Mateřský jazyk lásky, který volá po míru“, atmosféra se postupně začala měnit. Stalo se přirozeným navzájem si propůjčovat slova chvály a povzbuzení a vřele vyjadřovat své pocity. Chvála a povzbuzení, které se v každodenním životě neslyší snadno, se zdály být velkým zdrojem síly i pro mého manžela. Když si pak manžel vzpomínal na všechno, co se stalo, uvědomil si, že se prostě neumí dobře vyjadřovat a že se mu od lidí kolem něj dostává mnohem více pozornosti a lásky, než si myslel. A protože chtěla lásku, kterou dostávala, předat ostatním, vyvěsila po celém pracovišti „Mateřský jazyk lásky“ a začala ho uplatňovat v praxi. Snaží se nejprve pronášet slova chvály a povzbuzení a mluvit s ohledem na pocity druhého člověka. Byla jsem svědkem změny, kterou přinesla vřelá slova, počínaje v kostele, jak dojala srdce mého manžela a poté se rozšířila i na jeho pracoviště k lidem kolem něj. Mateřský jazyk lásky se zdá být vřelou metodou komunikace, která přenáší klid ze srdce mluvčího do srdce posluchače.

Členové ASEZ a ASEZ STAR sdíleli ve škole kampaň „Počátek míru: Slova mateřské lásky“. Studenti i učitelé byli s přijetím kampaně velmi spokojeni. Studenti a učitelé vyjádřili členům poděkování a škola jim také předala děkovný list. Učitelé projevili o kampaň velký zájem a pozvali nás na svou každoroční akci, kde představili kampaň „Počátek míru: Slova mateřské lásky“.

Bydlím daleko od své rodiny, takže se s nimi vídám jen asi jednou ročně. Navíc jsem kvůli práci a dalším aktivitám tak zaneprázdněný, že je pro mě těžké často volat rodičům a sourozencům, abych se u nich zeptal. Naštěstí mě letos v létě přijeli navštívit a mohli jsme spolu strávit pár dní. Chtěla jsem jim dát povzbudivý dárek, aby věděli, že i když ne vždycky volám, vždy na ně myslím a modlím se, aby se měli dobře. Proto jsem jim připravila dopis s našimi společnými fotkami a čokoládou zabalenou s nápisem Počátek míru: Slova mateřské lásky. Všechny dárek překvapil a říkali, že ho vůbec nečekali. Když jsem jim řekla, že je mi líto, že se nemůžu pořád stýkat, všichni odpověděli, že oni jsou na tom stejně, protože jsme všichni zaneprázdněni a rozumíme si. Cítila jsem úlevu z jejich pochopení a také jsem cítila, že nás tento dárek sblížil. Snažím se s nimi často zůstat v kontaktu a sdílet s nimi pozitivní slova, abych i nadále uváděla do praxe Počátek míru: Slova mateřské lásky .

Včera v noci měla maminka bolest v krku až do půl páté ráno. Ale došel nám zázvor, tak jsem šla k zázvorovému keři nějaký natrhat. Naštěstí jsem tam měla motyku. Udělala jsem jí sklenici zázvorového nápoje s medem, který jsme si uvařili z našeho domácího zázvoru. Musela cítit takové teplo uvnitř. Poté, co se napila, usnula hlubokým spánkem. Já jsem se cítila neuvěřitelně šťastná. Jsem odhodlaná, že každý den bude příběhem o mateřském jazyce. Takto budu zasévat 30 semínek měsíčně a 365 semínek ročně. Díky každodennímu procvičování mateřského jazyka bude pole mého srdce skutečně bohaté a krásné. Když na to pomyslím, naplní mé srdce vzrušením a na tváři se mi objeví šťastný úsměv.

Před dvěma měsíci se mnou maminka vážně mluvila a řekla, že špatně vidí a vidí blikající světla. S maminkou jsme šly k očnímu lékaři s lehkým srdcem, protože obvykle má dobrý zrak a nenosí brýle na čtení ani ve věku přes 80 let, ale lékař řekl, že potřebuje urgentní operaci. S maminkou jsme byly nesmírně šokované a vyděšené, když jsme se dozvěděly, že má natrženou sítnici a že by mohla oslepnout, kdybychom to ještě otáleli. V každém případě byla operace nutná, takže ji podstoupila hned druhý den. Operace trvala asi dvě hodiny v místním znecitlivění, ale problém nastal až poté. Pro mou matku bylo ještě větší utrpením zůstat v poloze na břiše více než dva týdny po operaci. Byla to poloha, kterou je těžké snést i pro mladého člověka, takže se s tím ještě více trápila. Poté, co uplynuly ty těžké dva týdny, jsme šli do nemocnice a bylo nám řečeno, že potřebujeme další operaci, protože se sítnice nezahojila. Když jsme to uslyšeli, cítili jsme se ještě více zoufalí a vyděšení, a tak jsme se prostě vrátili domů. Když jsem se o tuto zprávu podělil s rodinou a členy církve, všichni měli velké obavy. Jeden člen rodiny mě dokonce několikrát navštívil, aby mi doporučil reoperaci a dodal mi odvahu. Dali mi [to]. Kromě toho mi mnoho členů rodiny a příbuzných poslalo tolik podpory a útěchy. Díky podpoře své rodiny se maminka v den své druhé operace pomodlila a vešla na operační sál. Operace byla úspěšně dokončena a po dvou týdnech rekonvalescence byly i výsledky testů naprosto v pořádku. Byl jsem opravdu vděčný za útěchu a lásku, kterou mi moje rodina poskytla, a to byl velký zdroj síly a útěchy. Ještě více jsem vděčný svému otci a matce za to, že mi pomohli strávit tento čas naplněný tolika láskou uprostřed modliteb a podpory mé rodiny. Mateřský jazyk lásky dává velkou sílu a odvahu.

Zion 👩 sestra ze základní školy Dal mi dopis~^^💐💐 Jak krásně vyjadřovali písmo svými drobnými ručičkami Jsem tak dojatý/á! Chválím naši sestru za vyjádření vděčnosti, které se naučila prostřednictvím jazyka lásky od matky!👍 Síla mateřského jazyka lásky, která spojuje všechny 💪 Mám to! Mateřský jazyk lásky 🫰🫰🫰🫰🫰❤️❤️

Včera v noci jsem nemohla spát a celou noc jsem se převalovala a převalovala. Svědilo mě v krku, jako by uvnitř byl malý vlásek, což mi bylo nepříjemné. Spala jsem vedle matky a lehce jsem zakašlala. Uprostřed noci jsem si myslela, že už tvrdě spí a můj slabý kašel ji nebude rušit ani vzbudit. Ale zeptala se mě: „Co se děje, drahoušku?“ Byla jsem překvapená a řekla jsem jí: „Svědí mě v krku.“ Myslela jsem si, že zase usne a zase usne. Ale moje duše byla překvapená a dojatá, když mi matka řekla: „Chceš si kloktat slanou vodou? Půjdu ti ji udělat!“ Její slova mě probudila a hluboce se mého srdce dotkla! Řekla jsem: „Mami, uprostřed noci jsi kvůli mně prožila tolik starostí. Moc ti děkuji!“ Jsem odhodlána šířit lásku a mír všem kolem sebe tím, že budu vřelým způsobem, stejně jako mateřská láska, praktikovat „mateřský jazyk lásky, který zahajuje mír“.

Jsem vděčná, že jsem se mohla 32 dní účastnit tohoto smysluplného a vzácného hnutí „Den matčiny lásky a míru“. Když se ohlédnu zpět, opravdu vidím, jak moc jsem se díky této zkušenosti změnila. Zpočátku jsem se cítila stydlivě a nepříjemně při používání „Slov mateřské lásky, která přinášejí pokoj“, jako například „Jak se máš?“, „Jsi v pořádku?“ a „Mohu ti s něčím pomoct?“. Tyto výrazy jsem používala jen zřídka a nebyla jsem zvyklá se tímto způsobem vyjadřovat. Ale krůček po krůčku jsem se naučila tato slova používat a nakonec jsem zjistila, že je říkám přirozeně a upřímně. Díky této zkušenosti jsem si uvědomil/a, jak smysluplná mohou být tato jednoduchá slova péče. Pomáhají nám cítit se blíže k sobě a budovat vřelejší vztahy. Jsem opravdu vděčná, že jsem toto hnutí zažila a praktikovala. Díky němu jsem se naučila, jak se starat o druhé, milovat je, utěšovat a upřímně se o ně starat. Stejně jako jsem od Matky obdržela drahocennou a bezpodmínečnou lásku, doufám, že se o ni budu moci podělit i s těmi kolem sebe. I když toto 32denní hnutí skončilo, budu si tato slova i nadále uchovávat v srdci a uvádět je do praxe, aby náš každodenní život byl vždy naplněn teplem, láskou a jednotou. 🌸❤️✨