Moje 10letá dcera dva týdny čelila těžkým chvílím, které mi naštěstí dala najevo, ale naplnilo mě to velkým smutkem. Nechápala, jak jí někdo mohl několikrát říct tak zraňující slova. V jejích očích se zračila sklíčenost, plná zmatku.
Všechno se změnilo, když se jí dostalo slova povzbuzení, soucitu a povzbuzení od učitele. Nejraději jsem měl okamžik, kdy učitel zahřál mou dceru u srdce a řekl jí: "Jsi hvězda, která, když přijedeš, vyzařuje světlo na každého." Když jsme mu děkovali, objímali jsme se s pláčem.
Toho dne jsem mohl dvěma učitelům předložit Matčina slova lásky k míru a sdílet tyto emoce.
© Neoprávněná reprodukce nebo redistribuce je zakázána.
119