„Ústupek“, který přidává větší radost k příjemnému obědu

Břišní hodiny vrčí, vrčí.

Konečně nadešel dlouho očekávaný čas oběda!

Hezké školačky stály vzadu u fronty na jídlo a dávaly si místo k jídlu jako první.

A tak hráli kámen – papír – nůžky, aby rozhodli o pořadí.

Rozkaz byl stanoven, ale nejlepší student se pokusil znovu ustoupit.

Nakonec jsme si dali výborné jídlo ve stanoveném pořadí.

Bylo tak roztomilé vidět, jak se jeden druhému poddávají a nechají se najíst jako první.

Podíval jsem se na ten pohled šťastným pohledem, na chvíli jsem zapomněl na hlad, a než jsem se nadál, byl jsem na řadě.

I já se zavazuji cvičit jazyk mateřské lásky kdykoli a kdekoli!