Byl jsem velmi vděčný za toto hnutí, které Matka svolala slovy lásky a pokoje. Začal jsem se více dívat do sebe a uvažovat: jak jsem byl nevděčný! Zůstal jsem s pocitem, že chci sestře říct: „Děkuji, jsem vděčná,“ za službu nebo pozornost. Cítil jsem, že mám právo být obsloužen. Nyní to vyjadřuji s ústy plnými vděčnosti. Nejen na Sionu, ale také ve světě jsem viděl, jak se lidé usmívají, když slyší slovo „vděčný“. Děkuji otci a matce, že ze mě udělali lepšího člověka.
© Neoprávněná reprodukce nebo redistribuce je zakázána.
89