Moje dcera řekla, že se chce s kolegy v práci podělit o nějaké dobroty, které si zamilovala, a tak jsem připravila domácí sendviče s vejci a bramborami, pečlivě je zabalila a dokonce na ně nalepila i samolepku s poděkováním.
Byla jsem šťastná, když jsem to dělala, a zároveň jsem myslela na lidi, kterým to dám.
Představa, jak by je dojalo, kdyby dostali ručně vyrobený sendvič, mě znovu potěšila.
Říká se, že když to dcera dala personálu, řekli: „Jsem tak vděčná a dojatá.“
Také mě těší, že mé malé gesto někomu přineslo tolik útěchy a síly.
© Neoprávněná reprodukce nebo redistribuce je zakázána.
15