Mateřský jazyk lásky, který změnil atmosféru v sousedství

Poté, co jsem se přestěhoval do bytu v mé současné čtvrti, mi lidé moc neopětovali pozdravy, takže jsem je také postupně přestal zdravít.
Pak, když jsem chtěla uvést do praxe mateřský jazyk lásky, potkala jsem ve výtahu ženu a s úsměvem na tváři ji pozdravila slovy: „Dobrý den.“

Vypadal jako takový rezervovaný člověk, ale široce se usmíval.
„Ach jo, kdy se k nám nastěhovala tak hezká novomanželka?“
Vřele mě přivítali a řekli, že tu žijí už 15 let, ale vidí mě poprvé.

Ukázalo se, že to byl člověk, který bydlel hned dole.
Bylo mi opravdu dobře pomyslet na to, že jsem získal nového, přátelského souseda, o kterém bych nevěděl, kdybych ho nepozdravil.