S mým nejstarším synem, který se nedávno stal žákem druhého stupně, jsme se často navzájem zraňovali tupými slovy.
Pak, přesně jak slyšel v kostele, syn začal jedno po druhém procvičovat matčina slova lásky a říkal, že si musí dělat denní kontrolu.
Když jsem slyšela synova slova lásky, přirozeně jsem je také začala uvádět do praxe.
Teď, když doma uděláme chyby, naše rodina se stala harmoničtější a říká: „Jo, to se stává, je to v pořádku.“
© Neoprávněná reprodukce nebo redistribuce je zakázána.
19