Venku se snažím respektovat a sloužit ostatním.
Možná to bylo tím, že jsme byli rodina, ale tohle jsem nemohla udělat svému manželovi a dětem.
Mnohokrát jsem se naštval a upozorňoval na věci, aniž bych si to uvědomoval.
Ale pak jsem si všiml/a, že můj syn chodí ven a používá sprostá slova.
Poté, co vyšly jazyky lásky, jsem si pomyslela, že bych si jich 9 měla procvičovat každý den.
Když mluví s rodinou, i když dítě udělá chybu, obejmou ho a řeknou: „To je v pořádku.“
Začala jsem chválit manžela a děti i za malé a triviální věci.
Rodina se tak stala klidnější a plnější harmonie.
Viděla jsem u svého dítěte úplnou změnu, jakmile začalo používat stejný jazyk lásky.
Stává se pro nás čím dál přirozenější používat jazyky lásky, když spolu mluvíme.
Nakonec jsem si uvědomil, že řeč mého dítěte je „můj problém“.
Byla jsem tak vděčná a ohromená, kolik toho může změnit jazyk mateřské lásky.