Jsou to tři měsíce, co moje nejstarší dcera začala pracovat.
Jednoho dne, když se moje dcera vrátila z práce domů, vypadala její tvář špatně, tak jsem se jí zeptala proč.
Řekl, že byl tak zahlcen náročnou prací na vyúčtování daní na konci roku, i když si ještě nezvykl na jiné úkoly, že celý den nemohl ani jíst. Bylo srdcervoucí ho v takovém stavu vidět.
Tak jsem jim předal tato slova chvály a povzbuzení.
„Právě teď se učím. Vyrovnání daní na konci roku je obzvláště obtížné nejen pro ty, kteří pracují poprvé, ale i pro ty, kteří pracují už několik let. Zákony se mění každý rok, takže s tím má každý problém. Jsou to teprve tři měsíce a fakt, že si s tím děláš starosti, ve skutečnosti ukazuje na smysl pro zodpovědnost a větší potenciál pro další růst. Maminka se za tebe pořád modlí a fandí ti. Daří se ti skvěle.“
Druhý den přišla moje dcera z práce a řekla:
„Díky maminčině podpoře jsem dnes lepší než včera. Děkuji za tvou chválu a povzbuzení.“
A děkuji, že jsi mi řekl/a, že budeš i nadále pilně studovat a pracovat.
Když jsem sledovala, jak moje dcera překonává své těžkosti silou slov chvály a povzbuzení,
Znovu jsem pocítila, že „jazyk mateřské lásky“ je jako tonikum, které lidi zachraňuje a dodává jim sílu.