Úsměvy ve výtahu~

Zpočátku jsem se cítil velmi trapně a styděl jsem se usmívat a pozdravit cizího člověka, který byl nižší než já.

S myšlenkou „pojďme praktikovat jazyk mateřské lásky“

Ve výtahu jsem nejdřív pozdravil souseda slovy: „Dobrý den. Je tu velká zima, že?“

Na bezvýrazné tváři mého souseda se objevil zářivý úsměv.

„Ano, ahoj. Myslím, že je to lepší než včera,“ odpověděl.

Jazyk mateřské lásky se skutečně jeví jako zázračný nástroj, který rozjasňuje komunikaci mezi rodinami a sousedy.

Jsem ráda, že jsem součástí tohoto zázraku~^^